Dobré páteční ráno,
připravila jsem pro děti krátký příběh, klasický text Josefa Kožíška. Když najdete chvilku a chuť, zkuste si ho společně přečíst. Dole pod příběhem bude několik úkolů, které mohou děti vyzkoušet. Také je tam další krátké video – J. Lada.
Těší nás ve školce obrázky a výrobky, které s dětmi tvoříte a nosíte nám je nebo posíláte mailem. Snažíme se je vystavovat v „galerii na plotě“, pro potěchu dětem i kolemjdoucím.
Přeji Vám příjemný jarní víkend a vyřiďte, prosím, velké pozdravení dětem.
Za všechny ze školky Martina Srncová
DEVĚT
Josef Kožíšek
Byla jedna slepička a ta měla devět kuřátek. Osmi říkala všelijak, deváté se jmenovalo Pipka. Kdykoliv našla slepička zrnko a na kuřátka volala, osm se jich radovalo, deváté bylo smutné. Rmoutila se Pipka, že zrnko není vždy jenom její, a říkala si: „Škoda, že je nás devět!“ A když se navečer sešla kuřátka kvočně pod křídla, osm se jich radovalo, deváté se neradovalo. Litovala Pipka, že se vždycky nedostane na místečko nejteplejší, a myslila si: „Škoda, že je nás devět!“
Jednou šel kohoutek do Prahy na pouť a povídal: „Kikirihi, kuřátka! Dobře slepičku poslouchejte; přinesu vám z pouti sladkou krupičku!“ Osm kuřátek se těšilo, ale Pipka celý den vzdychala: „Škoda, že je nás devět! Kdybych byla sama, byl by celý kornoutek můj!“ I přemýšlela, jak by dostala celý kornoutek sama. „Vím, co udělám,“ myslí si, „půjdu kohoutkovi naproti a kornoutek na něm vyloudím.“ Neřekla doma ani slůvka a vydala se na cestu.
Ale daleko nedošla. V zahrádce již nevěděla, kterou pěšinkou se chodí do Prahy. Ale zpíval tam na keři ptáček a toho se zeptala: „ Milý ptáčku, tebe křidélka nosí po celém světě. Povez mi, kudy do Prahy. Kohoutek je tam na pouti a přinese mi sladkou krupičku. Dám ti také zrníčko.“ A ptáček zazpíval: „Lilililililí!“ „Aha,“ myslí si Pipka. „Kolem lilií.“ Pospíchala na tu stranu, kde rostly lilie. Byl jich v zahrádce celý záhonek; ale včera hospodyně jednu vykopala a po té zbyl v zemi důlek. Pipka nedávala pozor na cestu a buch!, spadla do důlku. Bědovala, naříkala, ale z důlku se nedostala.
Zatím se kohoutek vrátil jinou stranou a nasypal kuřátkům sladké krupičky. Kuřátka zobají a kohoutek si je počítá. Když jich napočítal jen osm, ptá se starostlivě: „Kde je Pipka?“ Ale nikdo o ní nevěděl. I rozběhla se kuřátka po dvorečku, ale po Pipce nikde ani vidu, ani slechu. Slepička naříkala, že se snad utopila v rybníce. Posílala tedy kmotřičku kachničku, aby prohlédla vodu, a sama zase prohlížela ve dvoře každý koutek.
Zatím jedno kuřátko zaběhlo do zahrádky a tam někdo naříkal: „Píp, píp! – „To je naše Pipka,“ raduje se kuřátko a běží k liliím. A hle! V důlku sedí zmořená Pipka a naříká, že zahyne. „Neplač, Pipko!“ těší ji kuřátko. „Hodím do jamky lupínek a bude dobře!“ Hodilo dolů žlutý lístek. Pipka se naň postavila, ale z důlku nemohla. Kuřátko hledalo jiný lístek a zase s ním k jamce. Ale důlek byl pořád příliš hluboký a Pipka stále naříkala: „Zahynu dříve, než samo důlek naplníš. Škoda, že vás není víc!“ Běželo kuřátko pro ostatní a za chvilku osm zobáčků snášelo do důlku zvadlé listí a suché větvičky. Teď se důlek rychle zasypával, Pipka po násypu vystupovala výš a výš a už ji vykukovala hlavička. „Dobře, že je nás devět!“ zajásala a hop! Vyskočila mezi kuřátka. Kuřátka s ní běžela domů a slepička nevěděla radostí, co počít. Vtom se od rybníka vracela kachna se svou rodinou a také byla ráda, že je Pipka zase na světě. Každému kachňátku Pipka vyprávěla, jak spadla do důlku a jak jí osm kuřátek vysvobodilo. „Dobře, že je nás devět!“ stále si při tom pochvalovala.
Ze sladké krupičky našla Pipka jen jediné zrnko v pohozeném kornoutku, a to ještě byla dlužna ptáčkovi.
A přece ostatním kuřátkům přála a vždycky říkala ,,Dobře, že je nás devět!‘‘
ÚKOLY:
1. Jak se jmenuje kuřátko, které se ztratilo?
2. Kolik bylo kuřátek, tolik udělej nebo ukaž na prstech žlutých puntíků.
3. Koho se Pipka ptala na cestu do Prahy?
4. Kam spadla Pipka a kdo všechno ji hledal?
5. Jak se nakonec Pipka dostala k ostatním kuřátkům?
6. Zkus nakreslit obrázek k této pohádce nebo můžeš nakreslit jak někdo pomohl tobě nebo třeba jak jsi ty pomáhal někomu jinému? Už se těšíme na obrázky, můžete je poslat mailem nebo vhodit do poštovní schránky u školky. Požádej o pomoc rodiče nebo třeba staršího sourozence.
Mějte se všichni fajn, dávejte na sebe pozor a na dálku volám velké ahóóój.
p.uč. Martina