Básničky, říkadla, říkadla s pohybem

RANNÍ VÍTACÍ BÁSNIČKA

Děti, děti pojďte sem,         děti stojí a drží se za ruce

dokola se sesednem.          sedí v kruhu

Dokola se posadíme,          sedí a drží se za ruce

vzájemně se pozdravíme.    úklona hlavou

Popřejem si hezký den,        podání ruky nebo zamávání

ať si ho dnes užijem.             tleskání

 

 

 

Všechny naše prsty,

schovaly se v hrsti.

Spočítám je hned,

jedna, dvě, tři, čtyři, pět.

/prsty sevřít do dlaně a postupně je uvolňovat/

 

 

Co jsou prsty?

To je táta.               Palec

To je máma.          Ukazováček

To je dědek.           Prostředníček

To je bába.             Prsteníček

To je vnouček,

Malý klouček.        Malíček

 

Princeznička na bále     / TEXT PRO STARŠÍ DĚTI K PROCVIČENÍ PAMĚTI A PŘEDNESU /

Princeznička na bále,
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal.

Honzíku, máš na mále!
Přines nám ty korále!
Honzík běžel za hory
nakopal tam brambory.

Vysypal je před krále,
tu máte ty korále!
Větší už tam neměli,
ty už snědli v neděli.

 

Polámal se mraveneček  / TEXT PRO STARŠÍ DĚTI K PROCVIČENÍ PAMĚTI A PŘEDNESU /

Polámal se mraveneček, 
ví to celá obora,
o půlnoci zavolali
mravenčího doktora.

Doktor klepe na srdíčko,
potom píše recepis,
třikrát denně prášek cukru,
bude chlapík jako rys.

Dali prášku podle rady,
mraveneček stůně dál,
celý den byl jako v ohni,
celou noc jim proplakal.

Čtyři stáli u postýlky,
pátý těšil neplakej,
pofoukám ti na bolístku,
do rána ti bude hej.

Pofoukal mu na bolístku,
pohladil ho po čele,
hop a zdravý mraveneček
ráno skáče z postele.

 

********

JARO

Kůry, můry ven!

Ať je pěkný den!

Klektáky, páráky, kančí kůže,

mraky ať zalezou kam který může.

Vítr spát, vítr spát,

ať sluníčko může hřát.

*

 

Žabička zelená                                                              

z jara celá blažená.

Vypere si košiličku,

usuší ji na sluníčku,

kvaky, kvak,kvaky kvak,

je to žabka je to tak.

Nožičky si protahuje,

přitom pěkně poskakuje, 

kvaky, kvak, kvaky, kvak,

je to žabka je to tak.

*

 

Na jaře se hlína budí,

sněženka jí nožkou studí.

Našlapuje lehce,

nachladit se nechce.

*

 

Vozilo se na jaře,

slunce v zlatém kočáře.

Kampak jedeš sluníčko, 

za tři hory Aničko,

přivezu ti zlatý klíč, 

jmenuje se petrklíč.

*

 

Už rozkvetly kočičky,

ochotně a rády.

Sláva, kluci, holčičky,

jaro už je tady.

Během týdne, nebo dvou,

zamrkají očky

a z kočiček vyrostou

mourovaté kočky.

Protáhnou se, raz a dva,

na zem skočí z výšky

a půjdou se podívat,

kde se chytaj myšky.

*

Přišlo jaro do vsi, kde jsi zimo, kde jsi?

Byla zima mezi náma, ale už je za horama.

Hu, hu, hu, jaro už je tu.

 

 

LÉTO

 

Prší, prší, kapy, kap,                                                   

voda cáká, cáky, cák,

prší, prší, celý den,

kdo se bojí, 

nesmí ven.

 

*

Pondělí až pátek, 

není žádný svátek.

Do školičky chodíme, 

poznávat svět se učíme.

V sobotu a v neděli, 

abyste to věděli,

hrajeme si člověče,

rychle nám to uteče.

 

*

Zajíc vlezl do jetele,

motýl kytkou houpe,

v potoce se voda mele,

ryba se tam koupe.

Šneci lezou po pěšině,

veverkám je hej,

máme to tu jako v kině,

jen se podívej.

 

*

To jsou prsty,

to jsou dlaně,

mýdlo s vodou patří na ně.

A po mýdle dobré jídlo,

a po jídle zase mýdlo.

 

*

V teplé zemi v Africe,

žije slon a slonice.

Jak jim sluší velké uši, 

sloni, to jsou siláci,

znají zabrat za práci. 

Když si sloni podupují,

se vším kolem pohupují.

 

PODZIM

 

Vrány

Řekněte mi, černé vrány,

Jaké máte v říjnu plány?

Pro nás, děti, znamená to,

Nosit mlhu, déšť i bláto.

*

Foukej, foukej větříčku

Foukej, foukej větříčku,
shoď mi jednu hruštičku.
Shoď mi jednu, nebo dvě,
budou sladké obě dvě.

*

Leze leze brouk,
vítr do něj fouk.

( pomalé kroky ve vzporu dřepmo )

Otáčí se dokola

 (točení ve vzporu dřepmo)

zavolejte doktora,

( zastavení a pomalé pokládání k jedné straně )

převalil se brouk.
( potom se převalíme na záda a klepeme nohama a rukama)

*

Vezmi žlutou tužku,                                                           

namaluj mi hrušku. 

A pod hrušku talíř, 

sláva, ty jsi malíř.

*

Hruška na zem padala,     (tlesk, plesk, bum)

ježečkovi na záda.              (tlesk, plesk, bum)

Ježeček se zlobil hned,      (tlesk, plesk, bum)

za to celou hrušku sněd.    (tlesk, plesk, bum).

 

*

Koulela se ze dvora, 

takhle velká brambora.

Neviděla, neslyšela, 

že od někud ze zhora,

spadla na ní závora.

Kam koukáš ty závoro?

Na tebe ty bramboro.

Kdyby tudy projel vlak,

byl by z tebe bramborák.

*

Září, říjen, listopad,

podzim nastal, je to tak.

Stromy krásnou barvu mají

a lístečky opadají.

 

ZIMA

 

Kupa sněhu ta nás láká,

postavíme sněhuláka.

Sněhulák je veliký,

z uhlíků má knoflíky.

Pěknou bílou náprsenku,

 do třídy nám kouká z venku.

*

Rampouch

Rampouch visí ze střechy      ( stoj snožmo)

a vymýšlí neplechy.                ( skáčeme – nohy od sebe )

Má však zmrzlé nožičky,       (pohybujeme nohama střídavě a všemi směry )

hlavičku i ručičky,                  (pohybujeme hlavou a rukama )

a tak viset jenom musí,         ( stoj snožmo )

kdo chce ať to taky zkusí.     ( stoj snožmo )

*

Tichá zimní krajina,                                                                

zalehla jí peřina.

Máme budku na dvorku, 

hostíme v ní sýkorku.

Od jídla jí odhání

velcí černí havrani. 

Malý kos se zlobí moc, 

letí ptáčkům na pomoc.

*

Kam se ježek v zimě schoval?

Neklouzal se, nesáňkoval.

Zahrabal se do listí,

od té doby spí a spí.

Zahrabal se do země,

lidičky, vzbuďte mě,

až zavoní fialky,

zazpívají píšťalky.

*

Na svatého Martina,

krajina už usíná.

Bílá vločka padá k zemi, 

jak drahokam vybroušený.

Když se prvně chumelí,

bývá snížek nesmělý. 

Opatrně zemi spící, 

nasazuje beranici.

*

Jedna koule maličká,

druhá trošku větší,

třetí koule veliká,

na sebe se věší.

Napícháme uhlíky,

jako velké knoflíky,

oči, pusu, z mrkve nos,

větší nežli nosí kos.

Velkou metlu do ruky,

na holky i na kluky.

A na hlavu plecháček,

už je tu sněhuláček.