Lidové koledy velikonoční
Hody, hody,
do Provody,
dejte vajíčko malovaný,
nemáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
Na peci v koutku,
na zeleným proutku.
Ten proutek vohnoutek,
červený kohoutek.
Slepička kdák,
vajíčko křáp,
máte mi ho, panimámo, dát! (Lidová z Čech)
Hody, hody, doprovody, dejte vajíčko červené;
nedáte-li červené, dejte aspoň bílé,
šak vám slepička snese zase jiné,
za kamny v kútku, na zeleném prútku.
Prútek ohnútek červený kohútek.
Slepička gdák, vajíčko křáp,
nenechte mě tady dlúho stát. (Lidová z Moravy)
Hody, hody do Provody
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl kopu vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka,
a já říkal: ,,Ne, ne, ne!“
Na dvorečku za potokem,
mám já strýce králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.
Hody, hody do Provody
já jsem malý zajíček,
dojdu-li tam bez nehody,
dám mu kopu vajíček.
Jarní rýmování
Slibuje mi kedlubna,
že vyroste do dubna.
Zpívají mi kosi,
že už chodí bosi.
Za první vlaštovkou,
zamávám síťovkou.
Byl jsem na lupu,
nachytal jsem do ní slunce,
místo nákupu.
Říkadlo
Ocet, kečup, hořčice,
vanilka a skořice,
mléko, hrnec, pánvička,
krupice a vajíčka,
maso, rýže, vařečka,
pekáč, vál a kvedlačka,
cukr, máslo, pepř a sůl,
voda, mouka, sporák, dřez,
začnem vařit ještě dnes!
Mohli bychom, mohli, kdyby …
To hlavní nám přece chybí!
Zelenina! Už to máme!
Honem pro ni poběžíme …
PALEČEK A JEHO KAMARÁDI
„Mámo, usmaž kobližky!“
„Až mi dojdeš na šišky,
nemám už čím topit, synku,
dělej něco pro maminku!“
V lese bum, bum, bum,
šiška jako dům,
za ní druhá, po ní třetí
z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese,
sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček
jménem Ukazováček.
Okoukne ji, pak se sehne,
ale šiškou ani nehne.
Zavoláme Prostředníčka:
„Prostředníčku, pomoz nám!“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Nadarmo se namáhám!“
Zavoláme Prsteníčka:
„Prsteníčku, tak co ty?“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Šiška dělá drahoty.“
Zavoláme na Malíčka:
„Pojď, Malíčku, pomoz nám!“
Malíček je chytrá hlava,
kamarádům rady dává:
„Ty jdi sem a ty jdi tam,
čekejte, až zavolám!“
Tak teď! Hej rup! Už ji nesem…“
Vracejí se domů lesem,
máma jim dá za šišku
cukrovanou kobližku.
RANNÍ VÍTACÍ BÁSNIČKA
Děti, děti pojďte sem, děti stojí a drží se za ruce
dokola se sesednem. sedí v kruhu
Dokola se posadíme, sedí a drží se za ruce
vzájemně se pozdravíme. úklona hlavou
Popřejem si hezký den, podání ruky nebo zamávání
ať si ho dnes užijem. tleskání
Všechny naše prsty,
schovaly se v hrsti.
Spočítám je hned,
jedna, dvě, tři, čtyři, pět.
/prsty sevřít do dlaně a postupně je uvolňovat/
Co jsou prsty?
To je táta. Palec
To je máma. Ukazováček
To je dědek. Prostředníček
To je bába. Prsteníček
To je vnouček,
Malý klouček. Malíček
Princeznička na bále / TEXT PRO STARŠÍ DĚTI K PROCVIČENÍ PAMĚTI A PŘEDNESU /
Princeznička na bále,
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal.
Honzíku, máš na mále!
Přines nám ty korále!
Honzík běžel za hory
nakopal tam brambory.
Vysypal je před krále,
tu máte ty korále!
Větší už tam neměli,
ty už snědli v neděli.
Polámal se mraveneček / TEXT PRO STARŠÍ DĚTI K PROCVIČENÍ PAMĚTI A PŘEDNESU /
Polámal se mraveneček,
ví to celá obora,
o půlnoci zavolali
mravenčího doktora.
Doktor klepe na srdíčko,
potom píše recepis,
třikrát denně prášek cukru,
bude chlapík jako rys.
Dali prášku podle rady,
mraveneček stůně dál,
celý den byl jako v ohni,
celou noc jim proplakal.
Čtyři stáli u postýlky,
pátý těšil neplakej,
pofoukám ti na bolístku,
do rána ti bude hej.
Pofoukal mu na bolístku,
pohladil ho po čele,
hop a zdravý mraveneček
ráno skáče z postele.
********
JARO
Kůry, můry ven!
Ať je pěkný den!
Klektáky, páráky, kančí kůže,
mraky ať zalezou kam který může.
Vítr spát, vítr spát,
ať sluníčko může hřát.
*
Žabička zelená
z jara celá blažená.
Vypere si košiličku,
usuší ji na sluníčku,
kvaky, kvak,kvaky kvak,
je to žabka je to tak.
Nožičky si protahuje,
přitom pěkně poskakuje,
kvaky, kvak, kvaky, kvak,
je to žabka je to tak.
*
Na jaře se hlína budí,
sněženka jí nožkou studí.
Našlapuje lehce,
nachladit se nechce.
*
Vozilo se na jaře,
slunce v zlatém kočáře.
Kampak jedeš sluníčko,
za tři hory Aničko,
přivezu ti zlatý klíč,
jmenuje se petrklíč.
*
Už rozkvetly kočičky,
ochotně a rády.
Sláva, kluci, holčičky,
jaro už je tady.
Během týdne, nebo dvou,
zamrkají očky
a z kočiček vyrostou
mourovaté kočky.
Protáhnou se, raz a dva,
na zem skočí z výšky
a půjdou se podívat,
kde se chytaj myšky.
*
Přišlo jaro do vsi, kde jsi zimo, kde jsi?
Byla zima mezi náma, ale už je za horama.
Hu, hu, hu, jaro už je tu.
LÉTO
Prší, prší, kapy, kap,
voda cáká, cáky, cák,
prší, prší, celý den,
kdo se bojí,
nesmí ven.
*
Pondělí až pátek,
není žádný svátek.
Do školičky chodíme,
poznávat svět se učíme.
V sobotu a v neděli,
abyste to věděli,
hrajeme si člověče,
rychle nám to uteče.
*
Zajíc vlezl do jetele,
motýl kytkou houpe,
v potoce se voda mele,
ryba se tam koupe.
Šneci lezou po pěšině,
veverkám je hej,
máme to tu jako v kině,
jen se podívej.
*
To jsou prsty,
to jsou dlaně,
mýdlo s vodou patří na ně.
A po mýdle dobré jídlo,
a po jídle zase mýdlo.
*
V teplé zemi v Africe,
žije slon a slonice.
Jak jim sluší velké uši,
sloni, to jsou siláci,
znají zabrat za práci.
Když si sloni podupují,
se vším kolem pohupují.
PODZIM
Vrány
Řekněte mi, černé vrány,
Jaké máte v říjnu plány?
Pro nás, děti, znamená to,
Nosit mlhu, déšť i bláto.
*
Foukej, foukej větříčku
Foukej, foukej větříčku,
shoď mi jednu hruštičku.
Shoď mi jednu, nebo dvě,
budou sladké obě dvě.
*
Leze leze brouk,
vítr do něj fouk.
( pomalé kroky ve vzporu dřepmo )
Otáčí se dokola
(točení ve vzporu dřepmo)
zavolejte doktora,
( zastavení a pomalé pokládání k jedné straně )
převalil se brouk.
( potom se převalíme na záda a klepeme nohama a rukama)
*
Vezmi žlutou tužku,
namaluj mi hrušku.
A pod hrušku talíř,
sláva, ty jsi malíř.
*
Hruška na zem padala, (tlesk, plesk, bum)
ježečkovi na záda. (tlesk, plesk, bum)
Ježeček se zlobil hned, (tlesk, plesk, bum)
za to celou hrušku sněd. (tlesk, plesk, bum).
*
Koulela se ze dvora,
takhle velká brambora.
Neviděla, neslyšela,
že od někud ze zhora,
spadla na ní závora.
Kam koukáš ty závoro?
Na tebe ty bramboro.
Kdyby tudy projel vlak,
byl by z tebe bramborák.
*
Září, říjen, listopad,
podzim nastal, je to tak.
Stromy krásnou barvu mají
a lístečky opadají.
ZIMA
Kupa sněhu ta nás láká,
postavíme sněhuláka.
Sněhulák je veliký,
z uhlíků má knoflíky.
Pěknou bílou náprsenku,
do třídy nám kouká z venku.
*
Rampouch
Rampouch visí ze střechy ( stoj snožmo)
a vymýšlí neplechy. ( skáčeme – nohy od sebe )
Má však zmrzlé nožičky, (pohybujeme nohama střídavě a všemi směry )
hlavičku i ručičky, (pohybujeme hlavou a rukama )
a tak viset jenom musí, ( stoj snožmo )
kdo chce ať to taky zkusí. ( stoj snožmo )
*
Tichá zimní krajina,
zalehla jí peřina.
Máme budku na dvorku,
hostíme v ní sýkorku.
Od jídla jí odhání
velcí černí havrani.
Malý kos se zlobí moc,
letí ptáčkům na pomoc.
*
Kam se ježek v zimě schoval?
Neklouzal se, nesáňkoval.
Zahrabal se do listí,
od té doby spí a spí.
Zahrabal se do země,
lidičky, vzbuďte mě,
až zavoní fialky,
zazpívají píšťalky.
*
Na svatého Martina,
krajina už usíná.
Bílá vločka padá k zemi,
jak drahokam vybroušený.
Když se prvně chumelí,
bývá snížek nesmělý.
Opatrně zemi spící,
nasazuje beranici.
*
Jedna koule maličká,
druhá trošku větší,
třetí koule veliká,
na sebe se věší.
Napícháme uhlíky,
jako velké knoflíky,
oči, pusu, z mrkve nos,
větší nežli nosí kos.
Velkou metlu do ruky,
na holky i na kluky.
A na hlavu plecháček,
už je tu sněhuláček.